Indiánští zvědové

Bystré oči původních obyvatel navyklé od útlého dětství sledovat každou stopu byly pro armádu Spojených států na taženích proti Indiánům nepostradatelné.Indiánští stopaři měli za úkol patrolovat v určité vzdálenosti před hlavním vojenským tělesem a zkoumat terén. Američané využívali vzájemnou kmenovou nevraživost a pro Indiány byla lákavá nejen vidina pokory svého odvěkého mnohdy silnějšího rivala, ale kromě žoldu také kvalitní armádní výstroj a výzbroj. Významnou roli sehrála možnost ukořistěných skalpů, započítaní coupů a cenná kořist v podobě odehnaných koní, které si stopaři mohli ponechat. Důvodů pro vstup do modrokabátnických jednotek bylo tedy dost. Za věrné služby v armádních tělesech a spolupráci s bělochy mohly přijít navíc dividendy opravdu nezanedbatelné, neboť v případě náčelníka Šošonů Washakieho to bylo například ponechání významné části původních kmenových území. Indiánští stopaři nebyli do složek armády najímáni pro boj. Jejich úkolem bylo objevit tábor nepřítele či odhalit čtením stop pohyb nepřátelské skupiny v terénu a dále zjistit počty koní nebo osob v těchto nepřátelských tlupách. 

Do formace 7. kavalérie bylo pro tažení v roce 1876, jenž vyústilo bitvou u Little Big Hornu zařazeno 35 indiánských zvědů. Původně měl G.A.Custer k ruce pouze stopaře z kmene Arikarů ( též Ríové, angl. Ree ) se svým věrným osobním zvědem Krvavým nožem v roli průvodce. Pro lepší znalost oblasti, které bylo také jejich kmenovým územím , bylo pro tažení začleněno do 7. jízdního pluku také šest stopařů z kmene Vran, vypůjčených od Gibbonovy kolony. Vraní Indiáni se vzhledem k dokonalé znalosti terénu pohybovali ve větších kružnicích před hlavním pochodovým tělesem, zatímco původní stopaři 7. kavalerie Arikarové měli za úkol zajištění křídel a zadní části voje. Po Custerově boku byl velmi často arikarsko-lakotský míšenec jménem Krvavý nůž, který se stal snad nejslavnějším indiánským stopařem v americké armádě. 

Krvavý nůž - (angl. Bloody Knife, arikarsky - Nes I Ri Pat, lakotsky - Tamina WeWe)

Otec slavného stopaře byl z kmene Hunkpapů a matka pocházela z kmene Arikarů. Narodil se pravděpodobně v rozmezí let 1837 až 1840 v teritoriu Dakota. Vyrůstal v kmeni svého otce v lakotské vesnici, kde byl vzhledem ke smíšené krvi a vzájemnému nepřátelství Lakotů a Arikarů velmi často terčem útoků, ústrků, diskriminace a zesměšňování. Jeho nepřátelství k Lakotům a svému hlavnímu trýzniteli Gallovi ( Žluč ) neustále rostlo. V patnácti letech opustil spolu s matkou hunkpapskou osadu i svého otce a zamířil k Arikarům poblíž obchodní stanice Fort Clark nedaleko Stantonu v Severní Dakotě. Arikarové čile obchodovali a byli velmi často na cestách za obchodem, přičemž museli čelit častým útokům ze strany agresívních Lakotů. Při jedné z cest za otcem byl Krvavý nůž přepaden Gallem a jeho válečníky. Hunkpapové ho stloukli mušketami, vysvlékli, poplivali a pořádně zbitého zahrnuli posměšky. Poněkud horší to bylo v roce 1862 s dvěma bratry Krvavého nože, které Gallova bojůvka zabila a skalpovaná zmrzačená těla nechala napospas divoké zvěři.

Během období stráveného poblíž stanice Fort Clark pracoval Krvavý nůž jako doručovatel pošty mezi stanicemi. I když trávil v sedle mnoho času, dařilo se mu unikat ze spárů Lakotů, kteří podobné posly často přepadávali. Další přechodnou stanicí na cestě do armádních složek byla práce pro kožešnickou společnost American Fur Company a v roce 1865 první výprava v roli armádního zvěda a posla ve službách generála Sullyho proti Siouxům. Téhož roku v zimě vystopoval Krvavý nůž tábor Hunkpapů s Gallem poblíž pevnosti Fort Berthold a v součinnosti s pěšáky kapitána Bassetta byl Hunkpapa přepaden, několikrát bodnut bajonetem a jen díky zásahu nadporučíka modrokabátnické jednotky ho v konečné fázi střetu Krvavý nůž nezastřelil. I přes těžká zranění Gall přežil a zapojil se po vyléčení do dalších bojů proti armádě USA. Krvavý nůž se v roce 1866 oženil s arikarskou ženou jménem Soví žena a měli spolu několik dětí. O dva roky později nastoupil v květnu jako zvěd do armádních složek v hodnosti desátníka v pevnosti Fort Stevenson v Severní Dakotě. Hned v září 1868 z armády dezertoval, což lze přičíst poměrně rychle vybudované silné závislosti na alkoholu. Po návratu následovalo období střídání vojenských pevností jako Fort Buford, Fort Rice nebo Fort Abraham Lincoln. Osudové setkání s Custerem v roce 1873 v pevnosti Fort Rice se kterým si hned padl do oka nasměrovalo další kroky míšeneckého zvěda do řad 7. jízdního regimentu. Na výpravě do oblasti Yellowstone už jako Custerův oblíbenec cválal po jeho boku a v roce 1874 ho doprovázel při expedici do Black Hills. Několik týdnů před výpravou přepadli Lakotové vesnici Arikarů u Fort Berthold a zabili pět Arikarů a jednoho válečníka Mandanů. Průzkumné cesty do Černých hor se zůčastnilo celkem 65 arikarských zvědů, kteří hodlali výpravy využít k pomstě. Custer se však do mezikmenových sporů nechtěl míchat a jakýkoliv kontakt s Lakoty zakázal, pokud nebude kolona přímo napadena. V jednu chvíli už byl konkakt na spadnutí a Arikarové pomalovaní do boje zpívali bojové písně. I když se zdálo, že kolem velkého armádního tělesa se rojí Indiáni po stovkách, k většímu konfliktu s Lakoty během expedice nedošlo. 

Custer si také jako náruživý lovec splnil svůj životní sen v podobě ulovení velkého medvěda Grizzly, kterého vystopoval Krvavý nůž 7. srpna 1874 asi 75 yardů od ležení. Custer medvěda trefil první ranou ze své sportovní pušky Remington do stehna a musel zacílit ještě jednou, ránu jistoty pak 800 liber vážícímu zvířeti přidal nožem do krku právě Krvavý nůž. Během výpravy se také odehrál mezi Custerem a Krvavým nožem incident, při kterém plukovník použil zřejmě ve chvilkovém výpadku rozumu svůj revolver a vystřelil směrem, kde se nacházel Charlie Reynolds a Krvavý nůž. Custer vinil svého osobního zvěda z nedbalosti, díky které uvízlo několik vozů v podmáčeném terénu. Oba muži se však v momentu výstřelu schovali za stromy a v následné ostřejší výměně názorů si Custer svůj úlet uvědomil a Krvavému noži podal ruku na znamení usmíření. Velká obliba u plukovníka se promítla také do výše obdrženého žoldu za expedici. Většina zvědů pobírala průměrně 13 dolarů, ale Krvavý nůž dostal 75 dolarů a ještě zvláštní prémii navrch za neocenitelné služby ve výši 150 dolarů, což byly v té době velmi slušné peníze.

V osudovém nedělním odpoledni 25. června 1876 byl Krvavý nůž spolu s dalšími zvědy přidělen do Renovy formace a měl za úkol odehnat koně z nepřátelského ležení a ochromit tak mobilitu válečníků. Podle některých svědectví však cítil blízkost své smrti a před bitvou prohlásil s rukama zdviženýma k nebesům a pohledem upřeným do slunce :

"Dnes večer Tě už neuvidím klesat dolů za kopce."

Smrt si míšeneckého zvěda našla v ranné fázi střetu v momentě kdy ho gestem přivolal major Marcus Reno k sobě, aby se poradil o dalším postupu. Střela zasáhla zvěda do hlavy a krev smísená s mozkem postříkala Renův obličej. Rena tento moment výrazně poznamenal, neboť začal panikařit a vydávat zmatené rozkazy. Tělo Krvavého nože bylo znetvořeno a uřezanou hlavu si vítězové odnesli do ležení Hunkpapů. Skalp prý identifikoval jeden z vojáků Gibbonovy kolony, který ho našel v opuštěném ležení a poznal ho podle šedých pruhů ve vlasech.Tělo bylo pohřbeno 27. června 1876 muži Gibbonovy kolony, jenž v suché kamenité půdě hloubili mělké hroby a na těla poté vršili hromady kamenů, aby nebyla vyhrabána divou zvěří.

Vdova po Krvavém noži Soví žena se objevila v roce 1879 ve Fort Berthold a požadovala vyplacení žoldu za svého zemřelého manžela. O dva roky později jí bylo vyplaceno U.S. armádou necelých 92 dolarů. Jeden ze synů Krvavého nože zemřel zavražděn svou manželkou v roce 1904. Přeživší zvědové z kmene Arikarů složili Krvavému noži oslavnou píseň. Krvavý nůž je pohřben v rezervaci Pine Ridge v Jižní Dakotě na hřbitově Red Cloud Cemetery.

  Krvavý nůž ( v bílé košili ) vedle sedícího G.A. Custera

  Autor : neznámý

  Zdroj : www.wyomingtalesandtrails.com/custerbknife.jpg

Malý statečný - (angl. Little Brave ) 

Dalším arikarským zvědem, jenž dle pramenů americké armády v bitvě u Malého Velkého Rohu zahynul byl Malý statečný. Narodil se kolem roku 1850 v teritoriu Dakota. Do 7. jízdního regimentu byl oficiálně zařazen jako stopař pro tažení proti nepřátelským Indiánům 9. května 1876. Zahynul údajně na západním břehu řeky. Pohřben na Last Stand Hill, místě posledního odporu.

Krátkoocasý býk - ( angl. Bobtailed Bull )