G. A. Custer

( tato fotografie je v USA a ve státech Evropské unie ve veřejné doméně, neboť období autorských práv vztahující se na dobu autorova života a 70 let po jeho smrti již vypršelo. )

 

Pokud se vydáme ke kořenům rodiny Custerů  a začneme odhalovat předky slavného generála-chlapce, zavedou nás stopy do Německa.Literatura faktu, historické prameny, analýzy, rozhovory, dokumentární filmy, internetové stránky a další formy té nejpestřejší palety sdělovacích prostředků, které nás jen napadnou, nejsou v pohledu a samotném rozboru předků slavného George Armstronga tak úplně jednotné.Historie poskytuje vždy jakýsi volný manévrovací prostor, jenž někdo dokáže bohatě využít a manipulativně s notnou dávkou vlastní fantazie obarví jinak nudnou pasáž dějin, která poté díky takto upravenému snad můžu použít slovíčko „komerčně“ přitažlivému charakteru, připoutá čtenáře, jehož by nudně strohý výklad nedokázal zaujmout.

Mnohé prameny se neshodují zejména v rozboru první generace, tedy samotného stavebního kamene celého později rozvětveného stromu.Je to poměrně logické, neboť záznamy kupříkladu ze 16. století nejsou schopny nabídnout tolik vyčerpávajících a přesných údajů jako prameny novějšího data.Samotné příjmení Custer je germánského původu a původně znělo jako Kuster, Kuester nebo Küsters. V angličtině toto příjmení znamená kostelník, nebo správce či snad opatrovník posvátných kostelních předmětů. 

Civilní záznamy archívu v Düsseldorfu nám odhalí jistého muže katolického vyznání Ololuse Küstera z městečka Kaldenkirchen, který uzřel světlo světa okolo roku 1510 a je vůbec první zmiňovanou osobou v souvislosti s Custerovými předky. Datem narození Ololuse Küstera může být i rok 1515.V tomto případě se zřejmě přesného data zrození údajně prvního z Küsterů nejspíše nedopátráme a musíme se spokojit s rozmezím let 1510 až 1515. Rovněž samotné jméno Ololus nemusí být nutně úplně správné, neboť se objevuje také psáno jako Olulus. V mnoha pramenech však není Ololus či Olulus v souvislosti s první generací Küsterů vůbec zmiňován a prvním kdo je z rodu Küsterů uváděn je až Reiner Küster s datem narození 1542.  Kaldenkirchen je malé městečko v Severním Porýní – Vestfálsku v okrese Viersen na hranici s Holandskem. První písemná zmínka o tomto místě je z roku 1206. Vzhledem k poloze místa vzdáleného asi šedesát kilometrů od Eindhovenu se v některých pramenech objevují spekulace o možném holandském původu G. A. Custera, které však nejsou nikterak doložené a nejmladší generál Unie je proto považován za potomka německých přistěhovalců o kterých vede záznamy archív v Düsseldorfu, rovněž vzdálený od Kaldenkirchenu kolem šedesáti kilometrů směrem do vnitrozemí Německa. Ololus Küsters měl v roce 1542 syna Reinera s manželkou, jejíž jméno není bohužel známo. Rovněž o Reinerovi toho příliš nevíme. Jedním z Reinerových dětí s opět neznámou ženou je syn Johannes Küsters narozený asi v roce 1576 v Kaldenkirchenu.Johannes je už poněkud lépe zmapovanou osobou v rodinném žebříčku a tak víme, že byl soudním vykonavatelem a kolem roku 1598 se oženil s jistou slečnou Walburgis. Měli spolu osm dětí, ale prvního potomka až po deseti letech manželství. Johannes byl členem katolické církve. Prvorozeným byl tedy Arnold Aret Küsters s datem narození 18. září 1608. Arnold měl sedm sourozenců, kteří následovali v tomto pořadí : Hermanus, Judt, Metgen, Lambertin, Maria, Reiner a Catherina.

Ve čtvrté generaci nás bude zajímat právě nejstarší Arnold, který pojal za manželku 13. října 1629 v Kaldenkirchenu Catherinu ( Catharinu ) Von Haren.Možná podle vzoru svého otce měl Arnold také osm dětí – první byla 21. 7. 1630 Maria a poté následoval o dva roky později syn, jenž dostal po dědečkovi jméno Johannes. Třetím v pořadí byl 26. května 1635 další chlapec Henricus. Dalším květnovým dítětem byla 17. tohoto měsíce roku 1637 po mamince pojmenovaná holčička Catherina, dále chlapci Mattheus a Lambertus v červnu 1640 a září 1642. Předposledním potomkem byl Paulus, kterému se budeme věnovat poněkud podrobněji v dalších řádcích a výčet dětí uzavírá po třech chlapcích tentokrát opět dívenka Lucia, narozená 14. února 1648. Paulus Küster se narodil kolem roku 1643 v Kaldenkirchenu ( uvádí se také rozmezí let 1640 až 1647 ) jako sedmé dítě Arnolda Küstera.16. října 1668 byl oddán s Gertrude Doors pastorem evangelické církve Jakobem Flodropem v reformovaném kostele v Kaldenkirchenu. Náboženská orientace pětadvacetiletého Pauluse, původem římského katolíka se však právě v této době, zřejmě již těsně před sňatkem,možná těsně po něm ( uvádí se ale také až kolem roku 1675, nebo také dokonce až po příchodu do Ameriky ) změnila a mladý muž  hledá pravou víru v církvi Mennonitů. Mennonité v podstatě nejsou zařaditelní ani mezi katolíky a rovněž nepatří mezi evangelíky a tudíž tvoří jakýsi třetí proud reformace. Církev založil misionář  Menno Simons po roce 1545 a své ovečky získával tento duchovní vůdce a původem římský katolík zejména v Severním Německu a Holandsku.Podle Simonse měli být správní křesťané zejména mírumilovní, tvůrčí a zapálení pro věc víry. Ve druhé polovině dvacátého století se pro tuto církev vžilo označení „anabaptisté“. Katolíci příslušníky „švýcarských bratrů“, jak se mennonitům také říkalo pronásledovali. Rodina Pauluse Küstera se po narození čtyř dětí – Arnolda (1669 ), Johannese ( 1670 ), Matthyse (1671 ) a Reniera (1674 )přestěhovala do Krefeldu a teprve tady podle některých pramenů Paulus Küsters vstupuje mezi anabaptisty. V Krefeldu, městě v Severním Porýní- Vestfálsku, ležícím několik kilometrů západně od řeky Rýn a jihozápadně od Porúří měli Paulus a Gertrude další potomky. Nejprve opožděný vánoční dáreček v podobě Anny ( 26.12. 1677 ) a dále 16.10. 1681 ( nebo 15.3.1682 ) syna Hermanuse a poté 9.3. 1687 dívku Catrin. Náboženská nesvoboda a špatná ekonomická situace v přelidněném Krefeldu, jenž sice byl ušetřen hrůz třicetileté války, donutila nakonec Pauluse s rodinou a s nimi dalších  dvanáct mennonitských rodin z  Krefeldu k exodu za oceán do Pennsylvánie. Iniciátorem odjezdu za lepší budoucností byl kvakerský vůdce William Penn narozený v Londýně v roce 1644, bojovník za náboženskou svobodu z amerických kolonií, zakladatel státu Pensylvánie, jenž nábožensky pronásledovaným Evropanům sliboval na americkém kontinentě svobodu a nový začátek.

Paulus Küster s rodinou a dalšími nábožensky spřízněnými dušemi z Krefeldu opouštějí Německo zřejmě v červenci 1683. Uváděn je ovšem také rok 1684 a rovněž rozmezí let 1687 – 1691. Přesný počet dětí není také plně doložitelný, prokazatelně se hovoří o sedmi potomcích, uváděno je také deset i jedenáct dětí, jenž na palubě lodi Concord odplulo k břehům Nového světa. 

Novým domovem rodiny Pauluse Küstera a dalších dvanácti rodin se po tříměsíční plavbě stalo v říjnu 1683 předměstí Philadelphie zvané Germantown v Pennsylvánii. Germantown leží 8 mil severozápadně od centra Philadelphie a samotnou čtvrť tvoří pás táhnoucí se dvě míle podél Germantown Avenue severozápadně od Windrim Avenue a Roberts Avenue.Okolí je bohaté na historické památky zejména z koloniálního období.Na tento kus země dostal W. Penn dekret od anglického krále v roce 1681 a nyní po dvou letech snažení se objevuje v této části světa třináct německých rodin, jenž zde mají nalézt zejména náboženskou svobodu, která jim byla v původní vlasti odepřena.Philadelphia se na sklonku sedmnáctého století živě rozrůstala a stavbynových domů žádaly pracovité ruce zkušených řemeslníků. V kamenickém a zednickém cechu byl Paulus Kuster kovaný a tak neměl problém s uplatněním.Dostatek práce spojený s přílivem financí zabezpečil rodině úspěšný start v novém domově, který bývá vždy náročný.

(Na pokračování se pracuje )